Nabídka:




Velikonoční bohoslužby

Vážení spoluobčané,                                                                                         

zveřejňujeme časy velikonočních bohoslužeb  a co nejsrdečněji vás tímto na ně do moutnického chrámu sv. jiljí zveme:

Zelený čtvrtek 29. března: 18:30 hodin.

Velký pátek 30. března: 18:30 hodin.

Sobotní velikonoční vigilie 31. března: 20:30 hodin.

Neděle zmrtvýchvstání – Boží hod velikonoční 1. dubna: 7:30 hodin a 10:30 hodin.

Pondělí velikonoční 2. dubna: 8:00 hodin.

 

VELIKONOCE

Velikonoce jsou hlavním křesťanským svátkem (překvapivě ne Vánoce, v nich si připomínáme narození Zachránce, o Velikonocích již to, že nás zachránil).

  • Velikonoce jsou svým původem svátky jara.
  • Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.
  • Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale nový začátek nového života.

SVATÝ TÝDEN

Týden od Květné neděle do neděle velikonoční je Velkým nebo též svatým týdnem
Poslední dny postní doby nesou název Svatý týden. Tyto dny jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení a vzkříšení.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Křesťané si připomínají slavná vjezd Krista do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Tenkrát mu mával lid ratolestmi. Proto se v úvodu obřadů mimo chrám světí ratolestí (jívové větvičky nebo někde palmové větve) a jde se průvodem do chrámu v připomínku Ježíšovy cesty do Jeruzaléma na oslátku (tak vjížděli králové). Při mši svaté se čtou nebo zpívají pašije - část evangelia pojednávající o utrpení Páně.
 

ZELENÝ ČTVRTEK

Dopoledne kněží se svým biskupem v katedrálách obnovují své kněžské sliby a biskup žehná posvátné oleje, které se pak používají během roku do dalších Velikonoc.

Večer se ve farnostech slaví bohoslužba na památku Poslední večeře Páně. Obsahem večerní liturgie tohoto večera jsou dvě události: 1. Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž ustanovuje tajemství eucharistie (pro nás pokrm na cestě k věčnosti - sv. přijímání) a myje apoštolům nohy, 2. Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

* Při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu" se mohou rozeznít zvony, jež utichnou až do "Sláva na výsostech Bohu" velikonoční noci. Říká se, že zvony odletěly do Říma.
* Po přijímání se odnáší Eucharistie na vyzdobené místo v kostele ("Getsemanská zahrada"), kde se uloží. Alegorie v tom vidí Ježíšův odchod z večeřadla do Getseman.

* Na závěr po eucharistické slavnosti se podle prastarého zvyku z oltáře odnášejí plachty a kříž. Je to znázorněním toho, že této noci byl Ježíš zrazen, opuštěn od svých přátel a nakonec byl zajat.

 VELKÝ PÁTEK

Obsahem velkopátečních obřadů je zpřítomnění spásonosného Kristova utrpení a smrti. 
Podle prastaré tradice dnes církev neslaví mši svatou, ale pouze obřad. 
Kněz je oblečen do roucha červené barvy a na počátku obřadů zdraví oltář hlubokou úklonou nebo se vrhne na tvář (prostrace) a chvíli se tiše modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Poté se čtou biblické úryvky, především pašije. Po nich následuje uctívání kříže - v den Kristovy smrti je to vyjádřením díků křesťanů za Ježíšovu oběť.

Velký pátek je postním dnem závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem od masa a újmy v jídle. Je nepatrným projevem spoluúčasti na Kristově utrpení za naše hříchy. 

BÍLÁ SOBOTA

Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. V modlitbě a postu očekává vzkříšení.
Bílá sobota je tzv. ne-liturgickým dnem, neboť se zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a případně svátosti smíření..

 

 VELIKONOČNÍ VIGILIE

Teprve během noci ze soboty na neděli se smí slavit liturgie. Nesmí začít před západem slunce a musí končit před východem slunce. 
 Slavnost Velikonoční vigilie byla tedy od pradávna (a je na mnohých místech i dodnes) slavností ne večerní, nýbrž noční.

Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty velikonoční "přechod" (pesach) ze zajetí utrpení, omezenosti a smrti do života svobody a plnosti. Tato oslava má přehledně členěnou strukturu:

- Oslava velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce) - před chrámem  se rozdělá oheň, který se žehná, a od něho se odpaluje velikonoční svíce (tzv. paškál), která je symbolem vítězného Krista nad smrtí. Poté následuje velikonoční chvalozpěv (Exultet). Ten je chválou světla, které dává Bůh svému lidu.


- Bohoslužba slova
V této části velikonoční oslavy věřící uvažují o podivuhodných skutcích, které Bůh od počátku činil. Čte se 7 starozákonních čtení a 2 novozákonní.

- Křestní obřady - zahrnuje svěcení vody, obnovu křestních slibů věřících, křest.
 
- Eucharistie - tedy obětní část mše svaté.

NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ, HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ

Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu" neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" a tento den nazvali "dnem Páně". O tomto dni se také žehnají velikonoční pokrmy a papežové pronáší své poselství Urbi et Orbi.

 

SYMBOLY A ZVYKY

Nejblíže tradici židovských velikonoc je svěcení mazanců či potravy, se kterým se setkáváme především na východě. Barvení a svěcení vajíček není biblický ani ranně křesťanský zvyk, ovšem byl adoptován, protože vejce jsou symbolem nového života. Svěcení velikonočních ratolestí (kočiček) je potom určitý odkaz na Kristův příjezd do Jeruzaléma.

 

Výraz aleluja

Celou dobu velikonoční zaznívá zvláště zpěv aleluja. Výraz aleluja pochází z starého hebrejského výrazu halelú-jáh, který znamená oslavujte Pána, chvalte Pána. Tento výraz obsahuje i kratší podobu Božího jména (yh, „jáh“). Latinská podoba tohoto termínu zní alleluia. Z ní pak vznikla podoba česká aleluja. Je výrazem velikonoční radosti křesťanů.

 

P. René Václav Strouhal

 

Domluva svateb, křtin, pohřbů, duchovních konzultací a duchovní služby:     

+420 602 589 195; moutnice.farnost@email.cz; www.moutnice.farnost.cz, fb: René Václav Strouhal